Ledové jevy

Ledové povodně vznikají ucpáním koryta ledem, ke kterému dochází za různých okolností. Nejčastěji to bývá v době mrazů za chodu ledové kaše a růstu dnového ledu a v době oblevy ucpávají koryto ledové kry, které se za zvýšeného průtoku uvolňují z koryta a hromadí v místech, kde korytem nemohou projít.  Na menších tocích se setkáváme i s rozsáhlým zamrzáním koryta ledem a při náhlé oblevě doprovázené rychlým zvýšením průtoků dochází k vylití vody z koryta. Povodeň často sice začne jako ledová ale nárůst průtoku ze srážko-odtokového procesu pokračuje dále a povodeň přeroste v povodeň průtokovou. Ledové zácpy vzniklé na počátku povodně jsou vnímány jako dočasné ucpání koryta, ke kterému při průtokové povodni běžně dochází. V době oblevy ucpávají koryto ledové kry, které se za zvýšeného průtoku uvolňují z koryta a hromadí v místech, kde korytem nemohou projít. Za oblevy dochází k vylití vody z koryta také tam, kde je koryto zarostlé pevným ledem a jeho kapacita je tak nedostatečná na odvedení zvýšeného průtoku. Ledové povodně jsou vázány na úsek toku, v kterém jsou podmínky pro ucpání koryta ledem. V době mrazů způsobuje ledovou povodeň ledový nápěch a zarůstání koryta dnovým ledem. Ledový nápěch je definován jako nahromadění ledové kaše a tříště v korytě vodního toku, které významně zmenšuje průtočný profil a způsobuje vzdutí vody. Tvoří se za mrazu na tocích, v kterých se vyskytuje chod ledu, a to buď ledové kaše, nebo ledové mázdry, z které rozrušením vzniká tříšť. Nápěch se tvoří v místech, kde je zabráněno průchodu ledové kaše nebo tříště tokem, čili především tam, kde je na hladině překážka. Nejčastější překážkou je zamrzlá hladina.

Pro vznik nápěchu jsou nutné dvě podmínky: intenzivní chod ledové kaše nebo překážka, která brání průchodu ledu tokem. 

Zarůstání koryta dnovým ledem se vyskytuje v tocích s kamenitým dnem, kde je splněna rychlostní podmínka růstu dnového ledu. Dnový led se často zachytává na vyvýšených prazích ve dně a tvoří v korytě ledové prahy. Ty zadržují a vzdouvají vodu a působí v korytě jako postupně se zvyšující pevné jezy. U širších koryt s velkým sklonem se dnový led ukládá na dno víceméně rovnoměrné a pokrývá téměř celé dno. Charakteristické pro tento případ je skutečnost, že koryto nezamrzá, hladina je stále volná a otevřená pro tvorbu ledu a za déletrvajících tuhých mrazů vznikne na dně tlustá vrstva ledu. 

V Buchlovicích nedochází k výskytu ledových jevů na tocích. Toky Buchlovický potok i Dlouhá řeka jsouspíše bystřinného charakteru. Naproti tomu však dochází, zejména v jarních měsících k doprovodnému povodňovému jevu - bahnotoku. Z toho důvodu jako obranu zástavby před bahnotokem zbudoval městys příčnou přetočnou hrázku nad Zahradami na Buchlovickém potoce, která má bránit bahnotoku jeho zadržením, ale propuštěním vody přes přetok.

Led se tvoří jenom ve vodní nádrži Sovín, ale jenom na ploše nádrže, kde i následně rozmrzne.

Přehled výskytu ledových jevů dle POVIS