Charakteristika zájmového území

Poloha, geografie a katastr městyse

Katastr městyse Buchlovice se rozkládá v západní části Zlínského kraje, správně patří do okresu Uherské Hradiště a spadá pod obec s rozšířenou působností ORP Uherské Hradiště. Městys Buchlovice tvoří jediné katastrální území nazvané Buchlovice.

Městys leží na důležité spojnici mezinárodního významu Morava – Slovensko, představované silnicí I/50. Sídlo tvoří svébytný celek ve zvlněné pahorkatině mezi Starým Městem a hradem Buchlovem, tvořící komplex se sousedními obcemi Břestek, Tupesy a Zlechov. Jádro sídla Buchlovice, lokalizované na východním okraji katastru, je rozloženo podél Buchlovického potoka, významná západní polovina katastru je tvořena převážně lesními porosty v údolí recipientu Dlouhá řeka a jeho přítoků. Zástavba městyse je funkčně rozdělena na kompaktní sídlo Buchlovice v údolí Buchlovického potoka a na roztroušenou zástavbu pasekářského charakteru (Chrastě, Újezda, Trnávky). Funkčně specifickými částmi zastavěného území jsou rozsáhlé oblasti s převládajícím charakterem individuální (Smraďavka) i hromadné rekreace (údolí Dlouhé řeky). V lokalitě Smraďavka se nacházejí vodoléčebné lázně Leopoldov. Významným krajinným prvkem nadregionálního významu je tzv. Buchlovské trojvrší, skupina tří výrazných vrcholů na východním okraji této části Chřibů tvořící snadno identifikovatelnou dominantu zejména při pohledu z Dolnomoravského úvalu – jedná se o Holý kopec (548 m) na západě, Buchlov (553 m) uprostřed a Modlu (536 m) na východě. Vrcholy Buchlova a Modly jsou navíc zvýrazněny stavbami hradu Buchlova a kaplí sv. Barbory.

Městys Buchlovice (LAU2 CZ0722 592102) leží 10 km západně od okresního města Uherské Hradiště, na jihovýchodním úpatí Chřibů. Rozkládá se na obou březích Buchlovického potoka v nadmořské výšce 234 m n.m. na katastrální výměře 3196 ha a má 2 463 obyvatel.

Na východě sousedí městys Buchlovice s obcemi Břestek, Tupesy a Zlechov a na jihu s obcí Boršice a Tučapy a na západě s obcí Stříbrnice a Osvětimany (jihomoravský kraj) a na severu s obcí Koryčany, Stupava a Staré Hutě.

Území leží v provincii Západní Karpaty. Převážnou část katastru zabírá celek Chřiby, zastoupený podcelkem Stupavská vrchovina - členitý, tektonicky podmíněný reliéf s rozvodními hřbety a hlubokými údolími ve tvaru V. Chřibské hřbety dosahují vyšší nadmořské výšky a obsahují výrazné tvary reliéfu se skalními prvky. Jihovýchodní okraj katastru je zařazen do celku Kyjovské pahorkatiny. Jedná se o plochý reliéf tvořený širokými rozvodními hřbety a mělkými rozevřenými údolími. Z pohledu přírodních hodnot je jistě významným rysem regionu náležitost k území vyhlášeného (25. 4. 2000) Přírodního parku Chřiby.

Horské pásmo Chřiby, se svou střední výškou 346,6 m n. m. nejvyšší a nejčlenitější území Středomoravských Karpat, se táhne téměř středem Moravy a odděluje severně položené roviny Hané od jižních rovin Slovácka. Chřiby se svou rozlohou  335 km²  jsou tvořeny dvěma rovnoběžnými hřbety ve směru od severovýchodu k jihozápadu, vzájemně oddělenými v jihozápadní části údolím toku říčky Kyjovky. Nejvyšším bodem severozápadního hřbetu je zároveň nejvyšší bod Chřibů - Brdo (589 m. n. m.) a nejvyšším bodem jihovýchodního hřbetu je Ocásek (555 m. n. m.). Chřiby lze charakterizovat jako zalesněnou členitou vrchovinu, pro kterou je příznačný mladý erozní reliéf.

Sesuvná území

Dle ÚAP SO ORP Uherské Hradiště se v řešeném území Buchlovic nachází celkem 3 aktivní a 14 neaktivních sesuvných ploch se svahovými deformacemi.

Aktivní sesuvné plochy:

5174 – pod levotočivým obloukem silnice I/50 pod kótou Na křižíku;

5175 – v údolí Buchlovického potoku u silnice I/50 pod Kamennou studánkou;

5681 – v údolí Buchlovického potoku mezi silnicí I/50 a vodním tokem pod lesní tratí Bílé potoky;

Neaktivní sesuvné plochy:

2523 – západně od části Zahrady, v lokalitě Nadzahrádky;

2535 – v údolí Dlouhé řeky, východně od přírodní památky Makovica;

2536 – v lesním údolí severně od lesní trati Žďáry;

2537 – v lesním údolí severně od vrcholu Proštípená;

2538 – v lesním údolí jižně od samoty Na Pile;

2539 – v lesním údolí západně od samoty Na Pile;

2543 – na západním okraji katastru, v údolí nad lesní tratí Malá Lipová;

2561 – v polní trati Šibenice, jižně od vodní nádrže Sovín;

2567 – na západním okraji katastru, v lesní trati Škrabalka;

2568 – na západním okraji katastru, v údolí pod lesní tratí Medlovické;

2569 – v západní polovině řešeného území, v údolí naproti lesní trati Vlčák;

2570 – v údolí Dlouhé řeky, pod Karlovou skalou;

2571 – v západní polovině území, asi 100 m východně od lokality č. 2569;

2573 – pod lesní tratí Hříštěk, v chatové lokalitě západně od lázní Smraďavka

Přírodní chráněná území

Přírodní rezervace Holý kopec:

Výměra CHÚ: 92,09 ha

Hlavní předmět ochrany: ochrana lesního ekosystému - přirozená bučina karpatského typu s příměsí dubu (jižní svahy), skalní útvary s hradištěm kultury lužických popelnicových polí.

Přírodní památka Barborka:

Výměra CHÚ: 7,96 ha

Hlavní předmět ochrany: lesní společenstva karpatských bučin na příkrých svazích s výchozy pískovcových skal.

Podzemní minerální vody

Sirovodíkové lázně v Buchlovicích se nazývají Smrďavka (od roku 1580, za Rakouska-Uherska též jako Leopoldov) a nacházejí se asi 50 m od vývěrů v údolí západně od městyse v nadmořské výšce 240 metrů. Sirovodíková voda u Buchlovic je využívána již od 16. století. Používá se na koupele proti revmatismu a také na kožní nemoci.

Minerální voda vyvěrá při západním úpatí svahu údolí Dlouhé řeky ze zlínských vrstev (střední až svrchní eocén) račanské jednotky magurského flyše. K výstupu vody dochází po puklinách a samotný koloběh má pravděpodobně mělký dosah.

Vydatnost hlavního pramene Smraďavky byla podle měření v roce 1971 kolem 12 l/min, teplota se pohybovala kolem 9⁰ C. Z chemického hlediska (podle normy ČSN 868000) jde o vodu sirnou, hydrouhličitanosodnou, studenou, hypotonickou.

Z celkové katastrální plochy městyse (2 257,3 ha) zabírá 51,46% zemědělská půda, z toho 21,6% celkové výměry ornice. Lesní půdy se vyskytují na 37,8% katastrální plochy, trvalé travní porosty pokrývají 25,5% plochy. Ostatní způsoby využití půdy (zahrady, ovocné sady, zastavěné plochy, vodní plochy) zabírají pouze malou část z celkové plochy katastru.

Městys Buchlovice patří k nejstarším sídlům jihovýchodní Moravy - Moravského Slovácka. Na vrchu Modla u Buchlovic (dnešní Barborka - nejvýchodnější kopec Trojvrší) bylo pravděpodobně hustě obydlené sídliště městského typu - oppidum, budované od konce 2. stol. př. n. l. v kultuře laténské. Vznik Buchlovic jako pravidelného sídelního celku se po rozpadu Velkomoravské říše datuje nejpozději do 11. století. Městys je součástí mikroregionu Buchlov.

Mimozastavěné území katastru městyse Buchlovice spravuje Lesní správa Buchlovice